NOEGO - BLOG S VLASTNÍM NÁZOREM

Během experimentování se Šalvějí divotvornou jsem nabyl přesvědčení, že v absolutním smyslu noego (žádné ego a nebo také Noe běž) se nedá vlastně vůbec psát, nýbrž se pouze existuje. Přesto jsem se této myšlenky nevzdal a i když jsem teprve na počátku cesty, její vizionářský potenciál, který velice intenzivně vnímám, mě natolik pohltil, že bych se ho nebál označit jako posedlost.Nabízí se jediná otázka:O co vlastně jde?

V zásadě se jedná o programové snižování vlastního ega. Nerad bych ovšem, aby se ego zaměňovalo se sobectvím, i když určitá souvstažnost se zde vyskytuje. Jedná se tedy o segmentární posun úhlu pohledu v myšlení, kde na úkor racionality a vlastního já, reprezentovaného pocity a osobní identitou, se objevuje v daleko širším prostoru pojem "my", ale ne ve smyslu my všichni lidé, nýbrž jako pojem "my všechno" jako jsoucno. Velice na mne doléhá prohlubování separace člověka od všeho ostatního veškerenstva. Jakoby případný bůh, nebo jak kdo chce, měl na paměti pouze nás. Musíme si neustále klást otázku, když použiji parafrázi Roberta Pirsiga, - V čem spočívají pohnutky skupiny jednoduchých a stabilních sloučenin uhlíku,
vodíku, kyslíku a dusíku, aby se namáhavě snažily po miliardy let uspořádat do profesora chemie.

Pokračování příště.