

NOEGO - BLOG S VLASTNÍM NÁZOREM
NOEGO FRENDC
Diego de Landa na předpis
Cesta domů z práce tentokrát proběhla pod taktovkou kolegy Kesona. Zatímco služební Opel ukousával ze stovek kilometrů dálnice vcelku svižně, opájel jsem se litrovkami piva Faxe a přenechal soutěžení o nejrychleji jedoucí plechovou škatuli na něm. Na mě zpočátku byl výběr z repertoáru múzy Ki z mého empétři tak, aby svižné rytmy nabudily řidiče k rychlé jízdě a udržovaly ho v bdělosti. Výběr byl poněkud omezen, Keson má rád country a rock pro něj znamená kapela Kabát, což je na můj kafemlýnek trošku moc slabá káva.
Proto jsem hned mohl zavrhnout všechny své oblíbené afričany i arabáše. Neposlouchatelnou se stala nejen Atlas, Gilberto i Boine, ale dokonce i z jiných sfér Projekt Pitchfork či Young Gods byly pro Kesona příliš. Naštěstí mi Superda, náš holandský učeň na lodi, právě nakopčil do té doby mě neznámou dánskou kapelu Volbeat, při který se prý dobře pije Carlsberg.
&














