Přihlásit pomocí Facebooku
NOEGO - BLOG S VLASTNÍM NÁZOREM
ŽENY
Existuje přátelství mezi mužem a ženou? Někdy ano..
Neděle, 12 Červenec 2009 02:00 | Napsal uživatel PitlDC | 
Odpočíváme. Narodil se v půl druhé, nevim kolik cm, ale 3100g. Probudily mě kontrakce, hned praskla voda, tak jsme jeli. Na recepci jsem se pokadila, 5min a porodila.
Bůh s námi má zřejmě různé úmysly a karty osudu jsou zamíchané tak, aby obyčejný smrtelník neměl nejmenší šanci dobrat se jakékoli souvislosti. Přesto mě občas ovane lehoučkým dotekem čehosi, co mrazí v zádech, svírá hrdlo knedlíkem a pláč je na spadnutí stejně jako chcanec venku. Tvé srdce po dlouhé době zalije čirá láska k bližnímu a vědomí všech těch věcí okolo. Přemýšlíš, s kým se podělíš o tu radostnou zprávu a vytočíš číslo do nejhustějšího brlohu, kterej znáš. Dvojice ze samého okraje společnosti. Tvé dojetí stoupá, Bůh je všudepřítomný.
Mám v živé paměti tohle vychlastané období asi tak víc než deset let zpátky. Naprostá kaše, vztah Itálie hadr. Stojím po flašce morgána za úplňku venku před barem Jamaica, modlím se, aby ta holka nikdy nezmizela z mého života. A Itálie, Červený dvůr, Rio v Benešově a zase Itálie mě vystřelili na Britské ostrovy.
Návrat z ostrovů a byla z toho Sabina. Pokus o spořádanej život a šlo to. Pak Sabina umřela a šlo to z kopce. Já jel hlavně do práce, ona hlavně jela. Myslím, že drogy bereme jako léky na své neurozy, ale nemáme moc zvládnuté dávkování a to občas udělá paseku. Pak jsem poznal štěstí největší a mířil vzhůru, zatímco ona padala. Když mě štěstí opustilo byla už ve Španělsku. Když na chvilku přijela a pár dní přespala u mě, než pobalila zbytek věcí na vždy, tehdy jsem si poprvé vybavil to své vypité přáníčko a po přečtené sms z úvodu článku už vím. Bůh nám plní všechny naše přání, je ale jenom na něm kdy a jak.
Přeju vám oběma dotek štěstí, je krásné ho jen poznat, natož ho mít. Chci říct, že navždy zůstávám přítelem a přeju si, ať nikdy nezmizíš z mého života kámo. Fandim.
Bůh s námi má zřejmě různé úmysly a karty osudu jsou zamíchané tak, aby obyčejný smrtelník neměl nejmenší šanci dobrat se jakékoli souvislosti. Přesto mě občas ovane lehoučkým dotekem čehosi, co mrazí v zádech, svírá hrdlo knedlíkem a pláč je na spadnutí stejně jako chcanec venku. Tvé srdce po dlouhé době zalije čirá láska k bližnímu a vědomí všech těch věcí okolo. Přemýšlíš, s kým se podělíš o tu radostnou zprávu a vytočíš číslo do nejhustějšího brlohu, kterej znáš. Dvojice ze samého okraje společnosti. Tvé dojetí stoupá, Bůh je všudepřítomný.
Mám v živé paměti tohle vychlastané období asi tak víc než deset let zpátky. Naprostá kaše, vztah Itálie hadr. Stojím po flašce morgána za úplňku venku před barem Jamaica, modlím se, aby ta holka nikdy nezmizela z mého života. A Itálie, Červený dvůr, Rio v Benešově a zase Itálie mě vystřelili na Britské ostrovy.
Návrat z ostrovů a byla z toho Sabina. Pokus o spořádanej život a šlo to. Pak Sabina umřela a šlo to z kopce. Já jel hlavně do práce, ona hlavně jela. Myslím, že drogy bereme jako léky na své neurozy, ale nemáme moc zvládnuté dávkování a to občas udělá paseku. Pak jsem poznal štěstí největší a mířil vzhůru, zatímco ona padala. Když mě štěstí opustilo byla už ve Španělsku. Když na chvilku přijela a pár dní přespala u mě, než pobalila zbytek věcí na vždy, tehdy jsem si poprvé vybavil to své vypité přáníčko a po přečtené sms z úvodu článku už vím. Bůh nám plní všechny naše přání, je ale jenom na něm kdy a jak.
Přeju vám oběma dotek štěstí, je krásné ho jen poznat, natož ho mít. Chci říct, že navždy zůstávám přítelem a přeju si, ať nikdy nezmizíš z mého života kámo. Fandim.
Přidat odkaz na článek:
