NOEGO - BLOG S VLASTNÍM NÁZOREM

Život dokáže bejt krutej. A umí to z největší preciznosti. Je to přesně týden co mě opustila moje nejmilovanější bytost na tomhle světě. Smrt je kurva co si sakra nevybírá. Někdy příjde jako rána z čistýho nebe, někdy se na to člověk může připravit. Ale jde to vůbec na něco takového se připravit? Na některé otázky prostě asi neexistují odpovědi.

30 let jsem žil v blažený nevědomosti a zlehčování jakýkoliv vážný věci. Byl jsem neskutečnej sobec. Některé věci byli samozřejmý a některý ani nestali za úvahu. Jedna z nich byla rodina. Vždy tady bude a nebyl důvod proč by to tak přece nemělo být.Nemyslel jsem na to, že by to někdy vůbec mohlo být jinak. A najednou to tak není. Co teď? Jsem fakt natolik dospělej, že nebudu potřebovat tak specifickou oporu, kterou umí dávat jen vlastní mamka? Byla pro nás vším. Byla krásná. Byla to ženská, kterých moc není. Celej život se snažila jen o jediný. Vytvořit skvělou rodinu, kde budou všichni šťastný. A to se jí povedlo. Děkujuuuu..Děkuju za všechno. Byla si skvělej člověk. Uměla si rozdávat radost jak nám, svým blízkým, tak všem svým známým a přátelům. Nezapomenu na tebe.Zítra máš pohřeb - poslední rozloučení. Pro mě niidy poslední nebude! Čím blíž to je, tím víc to bolí. MILUJU TĚ MAMI a NIKDY na tebe nepřestanu myslet a milovat tě... Život není krásnej. NENÁVIDÍM TĚ..ZASRANEJ ŽIVOTE. Přesto jdu dál, už kvůli ní. Moji mamče.

Přidat odkaz na článek: