

NOEGO - BLOG S VLASTNÍM NÁZOREM
ÚVAHA
Třídit odpad je matematika ležaté osmičky more
K rozhodnutí třídit odpad, mě nepřiměly nějaké vzletné úvahy o záchraně matky Země, ale jen obyčejný pud sebezáchovy. Jeden by ani neřekl, kolik po sobě zanechává bordelu, když má tu krásnou možnost naplnit igelitku a hodit jí do popelnice před panelákem. To úplně snadno podlehne dojmu, že po něm vlastně ani nic nezůstává. Igelitka no.
Trochu však mrká, rozhodne li se trávit život na chatě a spočítá si, na kolik ho vyjde každý týden vyvézt popelnici z nově zřízeného stanoviště pro kukavůz, asi pětset metrů za hranicí obce, ke kterému by stejně musel popelnici dotáhnout ještě asi nějakých padesát metrů sám, v ideálním případě. Do teď tam nikdy popelnice nebyla a úvaha je jednoduchá, prostě to přetřídim, když už s tim stejně někam musim a zbyde ta jedna igelitka, kterou vyhodim u toho paneláku. Což o to, na první pohled se toto rozhodnutí jevilo jako geniální.
Zevrubný pohled na odpad prozrazuje, že většinu tvoří skleněný odpad zálohovaný, pivní. Výborně, nacházím místo pro uložení beden na jednotlivé odpady, ihned určuji jednu z nich na zálohované láhve, přidám jednu na ostatní sklo a na petky a pyšný jak ekologický páv jen může být, jdu zjistit, co tam máme dál. Tetrapacky, žádné téma, bioodpad na hnůj s ním. Hahá.
No a najednou koukám jak vrána. Přečtu si na netu, že dobrý, ale vymejvat to musíš ty petky a říkám si a proč more, pivní nemusim a eště jsou za ně peníze? No neva, ale co jogurty, to je plast? A co s tim alobalem? A taky vymejvat? Nedělej ze mě dilinu more, ti řikám, uvažuju. Jaj jaká matematika.
No a tak se hrabu v tom bordelu a v ruce držim krabičku od cigaret(lehký máčka jó) a od sýru a a mám tady papír, alobal čistý a alobal zasviněný bioodpadem, igelit a jdu se kouknout do ledničky. Ty vado a co zátky od piva? Alobal, železo a nějaká guma, nebo co to je? Ty vado zlatý vejce. A mám to. Když se kouknu na vajíčko, tak jsem trochu na hniličko. Já to teda už nějak zvládnu, abych jim trochu ulehčil v rádoby ekologickém chování, ale přitom jen snižoval jakési tajemné náklady mega recyklingových firem, ale už vim v čem to je.
Když už jsou dneska v mega marketech k mání rádoby biopotraviny, navrhuji, aby tam taky byly k sehnání i potraviny nezabalené, když už se jim podařilo vytěsnit z trhu trhovce. Třeba rajčata, jediný, který se dají v dnešní době ještě jíst, tak jsou v plastu s igelitem. Já bych si uměl zajet na nákup se svojí bedýnkou, nebo nádobkou, ulehčilo by mi to ranec starostí, ale mám já vůbec kam?
Vemte si, že i policie, tedy státní firma, přehazuje problém s odpady, vznikajícími při náplni jejich práce, na třeba i neviného řidiče. Dají vám dýchnout a potom vám dají váš plastový náhubek. Netroufnu si odhadnout, kolik z nich končí v příkopech kolem silnic.
Volám tedy po možnosti koupit si výrobek bez zbytečných obalů. Velké konglomeráty mají jistě dost finančních prostředků na přepravu zboží v cisternách a tak, až k zákazníkovi. Současný stav jistě vyhovuje výrobcům obalů, hygienikům a recyklátorům všeho, ruka ruku myje. Ležatá osmička z autoškoly, spirála se točí, zastavte život, chci vystoupit more.














