NOEGO - BLOG S VLASTNÍM NÁZOREM

Děčínskou veřejnost rozpoltila v poslední době situace okolo rozhodnutí vedení města, postavit v ohrožených lokalitách betonové protipovodňové zábrany. Zastupitelé města tuto stavbu, která zasáhne nádhernou oblast v centru, projednali pěkně v tichoučku a dá se říci, že byli i trochu překvapeni sílou nevole, jež jejich projekt vyvolal. S největší pravděpodobností se jedná o ukázkový příklad korupčního a lobbistického jednání.

Pominu li skutečnost, že Děčín je za staletí své existence proti povodním chráněn celkem dostatečně a jediné škody, které kdy komu povodně způsobily, byly ty z roku 2002, které zasáhly celou republiku, přičemž Děčín poškodily s největší pravděpodobností jenom díky nepřipravenosti vodohospodářů na stavidlech a přehradách po celé zemi a poslední stavidlo ve Vaňově v Ústí nad Labem, nemělo už šanci nějak situaci zachránit, nerozumím třeba takové věci, jakou je chystaná stavba nové knihovny přímo v zátopové oblasti. Přijde mi strašně srandovní a smutné zároveň to, že když se vybíraly lokality, firmy atd., nikomu nevadilo, že knížky, které mají být v suchu, chceme přestěhovat do záplavové oblasti. Až když v klidu proběhly všechna výběrová řízení a stavba knihovny byla započata, teprve potom se zjistilo, že je potřeba třeba i tuto budovu ochránit před velkou vodou, pokud možno nějakou pěknou betonovou zdí. Tipoval bych, že s tímto nápadem přišel ředitel stavební firmy, realizující tuto zakázku, zřejmě i nabídl, že by za pár miliónů tuhle drobnost taky vyřešili.

No co naplat? Zdá se, že soukolí betonářů už asi těžko někdo zastaví. Trochu jsem doufal, že nespokojenost občanů, teď před volbami, zafunguje a radní se chytí za nos a využijí všech demokratických prostředků k obhájení svých vizí. Zřejmě, však žádný z nich už nepočítá s tou možností, že by mohl být zvolen, proto raději berou jistotu dohodnutého všimného od betonářů. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč tedy alespoň jeden z nich nevystoupil s myšlenkou místního referenda o daných opatřeních.

Místní referendum je totiž jediným u nás uzákoněným nástrojem přímé demokracie, který lze použít pouze na území jediné obce.

Víme-li, nebo jsme-li si téměř jisti, že danou věc podpoří většina našich spoluobčanů, patří vyvolání místního referenda mezi nejúčinější způsoby, jak něco na místní úrovni prosadit, popřípadě přání většiny zviditelnit a významně medializovat. Pokud totiž místní referendum proběhne podle všech pravidel, jsou jeho výsledky pro obec závazné a právně vynutitelné.

Určitou překážkou pro uskutečnění platného referenda ve velké obci / městě je zákonná podmínka účasti alespoň 50% oprávněných osob. I přesto však může mít i ve velkém měste takové referendum význam pro vyjádření názoru jeho občanů.

Místní referendum se řídí především zákonem o místním referendu č. 22/2004 Sb.

V místním referendu mohou občané hlasovat pouze o konkrétně položených otázkách, na které lze odpovědět pouze ano, nebo ne a které patří do samostatné působnosti obce. Je velmi důležité zformulovat znění otázky. Co konkrétně spadá do samostatné působnosti obce najdete v zákoně o obcích (§ 84, 85, 102 - které určují kompetence zastupitelstva a rady obce). Jde například o schvalování územního plánu či rozpočet (o rozpočtu se ovšem v referendu rozhodovat nesmí - viz dále), rozdělení či sloučení obce. Nejtypičtějším příkladem je nakládání s majetkem - je pouze věcí obce, co s majetkem, který vlastní, udělá. V referendu lze také rozhodovat o tom, jaká stanoviska mají orgány obce v samostatné působnosti zastávat v záležitostech, které přímo nespadají do jejich rozhodovací pravomoci (typicky např. stanovisko obce k umístění nějaké stavby či činnosti na jejím území).

Místní referendum se nesmí konat kvůli -

věcem, o nichž se rozhoduje ve správním řízení či v dalších zvláštních řízeních
-  uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti

-  schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce

- jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.- místních poplatcích a o rozpočtu obce nebo statutárního města
- zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání
-  volbě a odvolání starosty, primátora, zástupce starosty či primátora, člena rady a dalších členů zastupitelstva, dalších volených členů dalších orgánů obce či statutárního města

- jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy
-  jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy

Návrh na vyhlášení referenda může podat přípravný výbor složený nejméně ze tří občanů obce, kteří jsou jinak oprávněni k hlasování v komunálních volbách.

Referendum může vypsat i obec sama, aniž by jí přišel návrh od přípravného výboru.

Návrh přípravného výboru musí obsahovat - - území, na němž se konání místního referenda navrhuje

-znění otázky, příp. otázek

-odůvodnění návrhu

- odhad nákladů na provedením místního referenda a realizaci rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce příp. statutárního města - označení zmocněnce z členů přípravného výboru

- jména, data narození, trvalé bydliště a podpisy členů přípravného výboru

Návrh musí svým podpisem na očíslované podpisové listině podpořit určitý počet oprávněných občanů. Děčín patří do kategorie do 200000 obyvatel, tedy v našem případě 10%.

Každý podpisový arch musí obsahovat -

-označení území, kde se má referendum konat

- znění otázky

- jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu

- upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: "Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč."

- Na podpisový arch uvede každý podporovatel: jméno, příjmení, datum narození, adresu a vlastnoruční podpis. Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

Návrh společně s přílohou obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu či magistrátu výbor předloží, obec se do patnácti dnů vyjádří a nenajde li nedostatky neprodleně výbor uvědomí. Pokud nedostatky najde - návrh nemá náležitosti dle § 10 a 11, obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje, úřad vyzve výbor k nápravě, na což má výbor nejméně sedm dní. Pokud se úřad neozve do třiceti dnů, je považována žádost za bezchybnou. Bezvadný návrh předloží rada obce či statutárního města k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání. Právo hlasovat má každý, kdo může hlasovat v komunálních volbách, tedy bydiště v obci a osmnáct let.

O návrhu rozhoduje - referendum vyhlašuje ve všech případech zastupitelstvo svým usnesením, přičemž toto musí obsahovat znění otázky a termín konání a viset nejméně patnáct dní na úřední desce.

Doba a místo hlasování, stejně jako otázky pro hlasování, musí být oznámena nejpozději 15 dnů přede dnem konání referenda způsobem v místě obvyklým.

Pro platnost referenda je nutna alespoň poloviční účast obyvatel. Rozhodnutí v referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se zúčastnily.
Rozhodnutí je závazné pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města.

Myslím, že by místní referendum mělo být zcela standartní demokratickou pomůckou na všech možných úrovních a to zcela samozřejmě. Politici, pokud nechtějí být spojováni s možnými spekulacemi o korupčním jednání, by sami měli referendum vyvolat a zcela v duchu moderní doby, nechat rozhodovat širokou veřejnost o věcech, které můžou ovlivnit její život na desítky a stovky let. Osobně bych vyvolání místního referenda očekával od politické reprezentace, spíše než od občanských iniciativ. Je to ten jediný způsob, jakým se lze distancovat od možných nařčení z bezskrupulózního hrabání si na vlastním písečku.

Moc nevěřím tomu, že by se přeci jen, alespoň někdo z nich, za tu špičku nosu chytil, ale možná někdo ucítí svou šanci na politické zmrtvých vstání a začne se chovat jako skutečný zástupce lidu. No asi to je jen zbožné přání. Nebo ne?

První místní referendum u nás se konalo za dramatických okolností v Táboře roku 2000 a  byl kompletně  zdokumentován .

Největší takové referendum bylo v Brně o odsunu vlakového nádraží roku 2004 a více informací lze nalézt na stránkách kolalice Nádraží v centru.

Více informací o možnostech vyvolání místního referenda lze nalézt na webu Občanské společnosti.

Přidat odkaz na článek: