NOEGO - BLOG S VLASTNÍM NÁZOREM

Ve druhém dílu Šumafuku dopřeji pozornosti ing. Klausovi.
Je určitou ironií, že počátek jeho demence nutně musíme datovat zahájením jeho druhého funkčního období - má to však svojí logiku a patrná je i nevyhnutelnost.

Nicméně nevole, kterou u mě budí již řadu let, nemá počátky v regresivním duševním stavu, který je možné přirovnat k ukřivděnému pocitu dítěte dožadujícího se pozornosti, prostřednictvím aktů s co nejrychlejším účinkem, např šokovat (moje dcera třeba používá sprostá slova - efektivita značná), ale jeho celoživotní pohled vlajkonoše egoistů. Mnohem větší tragédií ovšem je značná diference jeho nesporně skvělého vzdělání v porovnání s mírou moudrosti jež je obdařen. Poměrně značná absence velkorysosti, empatie a již zmiňované moudrosti se těžko může slučovat s mou, možná idealistickou představou státníka. Jak říká jeden můj dobrý přítel: On prostě není mocnej. Je to slabý odvar z čaje k potlačení projevů hebefrenie, který je možné užívat takřka libovolně s minimálním rizikem nežádoucích účinků. I když by potřeboval spíše naplácat, navrhuji jej nechat v klidu zlobit, vždyť do chvíle kdy mu nebude dopřáváno sluchu zbývá pouhých:

http://www.clocklink.com/embed.js">

Přidat odkaz na článek: